Syndrom dráždivého tračníku (IBS) postihuje přibližně jednoho z deseti lidí a je charakterizován chronickými poruchami gastrointestinálního traktu. Ačkoli se často doporučují strategie jako vyhýbání se kávě, kořeněným a tučným jídlům, tradiční nízko FODMAP diety a standardní rady nejsou vždy účinné. Nedávný výzkum ukazuje, že značná část pacientů trpících IBS – více než polovina – má jedinečnou formu atypické potravinové alergie, kterou rutinní testy na alergie často neodhalí.
Pochopení atypických potravinových alergií a střevních zánětů
Tradiční alergické testy primárně hodnotí reakce na kůži, ale u onemocnění, jako je IBS, je kritické pochopit, co se děje uvnitř střeva. Na pomoc přichází konfokální laserová endoskopie, technologie umožňující lékařům přímo pozorovat střevní stěnu v reálném čase. Vědci mohou podávat potraviny a pozorovat známky zánětu a změn ve střevní výstelce, i když jsou kožní testy negativní.
Tato technologie odhalila společný vzorec: Mnoho pacientů s IBS zažívá reakci „děravého střeva“ – praskliny a zánět, který se tvoří ve střevní stěně během několika minut po konzumaci určitých potravin, jako jsou vejce, pšenice, mléčné výrobky nebo sójová omáčka. Eliminační diety – odstranění podezřelých spouštěcích potravin – prokázaly slibné zmírnění příznaků. Identifikace těchto spouštěčů mimo výzkumné prostředí však může být náročná.
Potenciál hladovění: Případová studie a klinická studie
Oblibu si získala myšlenka radikálnějšího přístupu – půstu. Jedna případová studie identifikovala 25letou ženu, jejíž přetrvávající bolesti břicha, nadýmání a průjem nereagující na léky se výrazně zlepšily po deseti dnech hladovění. Důležité je, že biopsie potvrdila pokles zánětu a zlepšila se také objektivní měření dráždivosti a citlivosti střev, což ukazuje na „reset“ střev.
Klinická studie inspirovaná takovými případy zkoumala půst jako léčbu IBS. Vědci porovnávali skupinu 36 pacientů s IBS, kteří podstoupili desetidenní hladovku a intravenózní podávání vitamínů B1 a C, s kontrolní skupinou 22 pacientů, kteří pokračovali ve standardní léčbě (farmakoterapie a krátká psychoterapie). Skupina nalačno zaznamenala významné zlepšení bolesti břicha, nadýmání, průjmu, ztráty chuti k jídlu, nevolnosti, úzkosti a celkové kvality života, výrazně lepší než kontrolní skupina.
Důležité úvahy a alternativní přístupy
Přestože jsou výsledky studie slibné, je třeba je interpretovat opatrně. Studie nebyla zaslepená ani randomizovaná, což by mohlo potenciálně způsobit zkreslení. Izolované prostředí, ve kterém účastníci podstoupili půst, mohlo ovlivnit účinnost psychoterapeutické složky.
Stojí za zmínku, že psychologické intervence mohou být u IBS velmi účinné. Ve studii byli pacienti náhodně rozděleni do skupiny, která dostávala samotnou medikaci, nebo do skupiny, která dostávala kombinaci medikace a tříměsíční psychoterapie. Skupina podstupující psychoterapii vykazovala větší zlepšení po třech měsících a tento efekt přetrvával i rok po ukončení psychoterapie. Psychologické přístupy se také ukázaly být stejně účinné jako antidepresiva v léčbě IBS.
Kromě toho je „placebo efekt“ významný při léčbě IBS, přičemž přibližně 40 % pacientů uvádí zlepšení symptomů bez ohledu na konkrétní intervenci (včetně nečinnosti). Proto je často vhodnější zvolit léčbu, která je levná, bezpečná, jednoduchá a bez vedlejších účinků.
Závěr
Půst může nabídnout terapeutickou možnost pro středně těžkou až těžkou IBS, zvláště když konvenční léčba nefunguje. K tomuto přístupu by se však mělo přistupovat opatrně a pod lékařským dohledem vzhledem k potenciálním rizikům a důležitosti zvažování alternativní léčby, jako je psychoterapie. Porozumění úloze atypických potravinových alergií a přirozených léčebných schopností těla – a zároveň rozpoznání významného vlivu psychologických faktorů – je klíčem k účinnému zvládnutí tohoto komplexního onemocnění.
