Elon Musk nedávno řekl, že jeho robot Tesla Optimus bude schopen provádět většinu operací do tří let, přičemž během pěti let překoná i ty nejlepší chirurgy. Zatímco taková prohlášení jsou v souladu s Muskovou zálibou ve vytváření ambiciózních předpovědí, základní technologie naznačuje, že tato myšlenka má své opodstatnění – ačkoliv časový plán je optimistický. Otázkou není budou roboti hrát větší roli v chirurgii, ale jak se to stane a co to bude znamenat pro budoucnost zdravotnictví.
Současný stav robotické chirurgie
Robotická chirurgie není žádnou novinkou. Systémy, jako je da Vinci od Intuitive Surgical, byly od roku 1999 použity ve více než 12 milionech výkonů, čímž se zlepšila přesnost minimálně invazivních operací a snížily komplikace. Tyto nástroje pomáhají chirurgům tím, že zvyšují jejich schopnosti, nikoli je zcela nahrazují. Jak vysvětluje Dr. Martin Pham, neurochirurg na UC San Diego: „Robotika je mocný nástroj… ale nikdy nenahradí chirurgický úsudek.“ Odbornost chirurga zůstává rozhodující při uplatňování základních principů před, během a po zákroku.
Optimus a plná autonomie: skok vpřed?
Musk si představuje, že Optimus pracuje v plně autonomním režimu, využívá umělou inteligenci Tesla (stejnou jako v samořídících autech) a pokročilé možnosti manipulace. Robotické rameno Gen 3 s 50 pohony je významným vylepšením oproti prototypu 17 a zvyšuje obratnost. I když je to možné, dosažení této úrovně autonomie bude vyžadovat překonání významných překážek.
Limity automatizace ve zdravotnictví
Musk tvrdí, že roboti mohou demokratizovat zdravotnictví tím, že přinesou elitní chirurgickou péči lidem v nouzi. Pouhé zpřístupnění operace technicky však nestačí. Vynikající chirurgické výsledky závisí na komplexním týmu: kvalifikovaných sestrách, fyzioterapeutech a pečlivé pooperační péči. Robot může bezchybně provádět složité rekonstrukce páteře, ale nemůže poskytnout měsíce pracné rehabilitace potřebné pro dlouhodobý úspěch.
Riziko poklesu standardů
Technologie, jako jsou navigační systémy a robotické platformy, mohou snížit technické chyby, ale také vytvářejí rizika. Snížením vnímaného prahu pro dovednost mohou umožnit méně zkušeným chirurgům provádět složité postupy, které by jinak nebyli schopni provést. To vytváří „morální hazard“, když technologie maskuje nedostatky v úsudku. Skutečná odbornost spočívá v pochopení proč chirurgický přístup funguje, nejen jak jej provádět mechanicky. Robot nemůže určit, zda je postup skutečně nezbytný, nebo zda jsou účinnější alternativní způsoby léčby.
Budoucnost: doplněk, nikoli náhrada
Nejpravděpodobnějším scénářem není nahrazení chirurgů roboty, ale rozšíření jejich schopností. To umožní jednotlivým chirurgům léčit více pacientů efektivněji, což potenciálně zvýší využití zdravotní péče a výnosy. Skutečnou otázkou je, zda pacienti přijmou robotické chirurgy, vzhledem k jejich averzi vůči plně autonomním vozidlům navzdory bezpečnostním údajům. A kdo se bude zodpovídat, když se věci pokazí? Pacienti budou vyžadovat odpovědi od osoby, nikoli od algoritmu.
Závěrem lze říci, že i když roboti nepochybně změní chirurgii, je nepravděpodobné, že zcela nahradí lidské chirurgy. Budoucnost zdravotnictví spočívá v pečlivé rovnováze mezi technologickým pokrokem a nenahraditelnou hodnotou lidské odbornosti. Konečným cílem by mělo být zlepšení bezpečnosti procedur a rozšíření přístupu k péči, ale ne na úkor přísného školení, mentoringu a sebeuvědomění mezi chirurgy.
